železniční trať Choceň - Vysoké Mýto - Litomyšl
místní dráha Choceň - Vysoké Mýto - Litomyšl

   Aktuality       Trať       Historie       Akce       Provoz       Entity   

Vlečky na trati Choceň - Vysoké Mýto - Litomyšl


Vlečkový areál "cukrovar" Vysoké Mýto

vlečka: OSEVA UNI Choceň, a.s. - filiálka SILO Vysoké Mýto
Pronto Gas, s.r.o.
Recycling - kovové odpady, a.s.

Současnost a stav vlečky

Vlečka cukrovaru kolem roku 1900.
Vlečka cukrovaru kolem roku 1900.

Vlečka odbočuje z trati ve směru z Chocně nalevo v 6,757 kilometru, tj. několik desítek metrů před přejezdem s hlavní silnicí I/35. Pokud jede lokomotiva od Vysokého Mýta, na vlečku se dostane úvratí. Několik metrů za výhybkou je umístěna výkolejka a prvních sto metrů (124 m) doprovází vlečku klesání o hodnotě max. 12,3 promile. Levým obloukem objíždí vlečka zdejší jatka (TORO VM, a.s.), přejíždí malý propustek přes Vanický potok a před branou do vlečkového areálu se ještě kříží se silnicí (nechráněný železniční přejezd s výstražnými kříži) vedoucí k Tyršově plovárně, jatkám, Motorestu, Pronto Gasu a Recyclingu. Za branou nalevo se již rozléhá areál Recyclingu a napravo za plotem a porostem pak Stavebniny VM, s.r.o. Podél hlavní koleje vede po levé straně kusá, na které jsou někdy odstaveny vozy s materiálem na likvidaci nebo někdy i přímo železniční vozy k likvidaci či vozy pro nakládku. Dále se vlečka rozvětvuje na dvě koleje přímé a tři koleje odbočující k bráně do Osevy. Za tímto odbočením je nalevo stanoviště pro cisterny přistavené pro Pronto Gas. Před zakončením dvou přímých kolejí zarážedly odbočuje nalevo úvratí kolej k hale Recyclingu.
OSEVA UNI se zabývá nabídkou krmných směsí a služeb s nimi spojených, Společnost Recycling - kovové odpady likvidací autovraků, demolicí, nákupem a zpracováním odpadů a Pronto Gas zprostředkováním obchodu s palivem, rudami, kovy a technickými chemikáliemi.

Provoz

V současnosti dochází při jízdě pravidelného manipulačního vlaku (prac. dny a sobota) také s pravidelností k obsluze vlečky. Hlavní záteží je Recycling kam jsou pravidelně dopravovány vozy prázdné k nakládce šrotu tak i s odpadem k likvidaci. Svou pouť zde končí i některá zrušená železniční vozidla určená k likvidaci. Vlečce je tak v současnosti také přezdíváno "šrotiště" či "šroťárna". Dalším odbytištěm vozů je Pronto Gas, kam jsou přiváženy cisterny s pohonnými hmotami. Poslední konečnou je brána Osevy, kde končí především kryté vozy. Jízdní řád vlečkového vlaku je uveden v sekci jízdních řádů. Vlak jede nejčastěji z vysokomýtského nádraží po směru a po obsluze vlečky sune lokomotiva vozy před sebou zpět na nádraží.

Pohled na cukrovar z východní strany kolem roku 1900.
Pohled na cukrovar z východní strany kolem roku 1900 pořízený z Vinického kopce. V popředí střechy domů na Limperkách.

Historie

Vlečka byla původně zřízena k tehdejšímu vysokomýtskému cukrovaru a společně s také již neexistujícím cerekvickým cukrovarem je nejstarší vlečkou na trati. Po zrušení cukrovaru využívali vlečku další společnosti a měnilo se i kolejové rozvětvení na jejím konci. V současnosti využívá vlečky více společností, proto název vlečkový areál "cukrovar".

Cukrovar z jižní strany na grafice z roku 1870.
Cukrovar z jižní strany na grafice z roku 1870. Nalevo obytný dům cukrovaru a opodál hostinec.

Akciová továrna na cukr ve Vysokém Mýtě - Cukrovar za poskytnutí vlečky přispěl na výstavbu dráhy z Chocně do Litomyšle v roce 1882 25 000 zlatých. Cukrovar byl založen v roce 1868 spolkem akcionářů pod vedením J. Poplera, Dr. Drchoty, J. B. Tůmy a J. Podhajského. Byl postaven za sedm měsíců a materiál na jeho stavbu byl dovážen ze zámrské železniční stanice. Stavbu cukrovaru prováděl mladoboleslavský stavitel Štěpánek. Obytný cukrovarnický dům (č.p. 128) stavěl majitel cihelny Drtina, který vlastnil rovněž hostinec naproti cukrovaru. Hostinec se stal pro zaměstnance cukrovaru společenským útulkem. Akcií po 200 zlatých bylo prodáno 636 a představovali polovinu kapitálu. Kotlářské a mosaznické práce byly zadány pražské Ringhoferově firmě, mostní váhu za 80 000 zlatých dodala Breitenfeldova a Daňkova továrna v Praze. Řepa se přijímala od 1. října 1869 a byla svážena z okolí Vysokého Mýta, Chocně, Radhoště, Litomyšle a Dašic.

Akcie cukrovaru.
Akcie cukrovaru.

V roce 1889 proběhla první rekonstrukce cukrovaru. V roce 1891 zpracoval cukrovar v sezóně již 250 000 q řepy. Ředitelem byl Matouš Jezbera, technickým adjunktem Josef Spurný, technickým asistentem František Egerle, praktikantem Beneš a Jan Doležal, účetním Karel Gabriel, administrativním příručím Štancl a Hýsek, vážným Česaný, strojmistrem Antonín Blecha a cukrovařičem Josef Hruška. V domě číslo 128 bydlel půdecký František Jahoda, ponocný Josef Smutek a domovník Cyril Zabřesky. Předsedou správní rady cukrovaru byl advokát z Vysokého Mýta Jan Poppler. Ve správní radě zasedali Tůma, Drtina, Hüttel, Blecha a Zedníček. Oplocená továrna ležela jihozápadně od Vysokého Mýta na erární silnici k Zámrsku. Pod vchodem běžel zděný kanál, který do továrny přiváděl vodu a který byl po celé délce zakrytý. Ústil do studny na dvoře. Kanál začínal v řečišti řeky Loučné. Špinavou vodu od pračky do usazovací jámy na dvoře odváděl druhý odváděči kanál, odkud vedl třetí kanál pro odpadní vody z cukrovaru.

Vysokomýtský cukrovar v roce 1933.
Snímek z nově otevřené plovárny v roce 1933 zachycuje cukrovar v letech, kdy byl jeho provoz již ukončen.

Továrna stála o samotě. Na východní, severní a západní straně byla obklopena polem. Jižní stranu ohraničovala zmíněná erární silnice a tovární oplocení s parkem a obytným domem, který byl se zahradou, váhou, dřevěným záchodem, budkou pro dělnické nádobí oddělen dalším plotem od nádvoří. Na severní straně byl postaven malý domek pro byty zřízenců továrny. V areálu nechyběl byt pro c. k. kontrolního úředníka, místo pro stříkačku, kůlna pro staré trouby, plechy a koks, kovárna, lampárna, kotlárna a samozřejmě hlavní budova s varní síní a difusním lokálem, řepník, kotelna, spílka, místnost pro centrifugy, melasník, skladiště cukru. V továrně se vyráběl pouze surový cukr, který se označoval známkou v podobě obdélníka s kotvou, na levě straně s písmenem V, na pravě straně s písmenem M a pod ní s písmenem C („Vysoko-Mýtský cukrovar"). Během kampaně se pracovalo ve dvou dvanáctihodinových hodinových směnách. Vysokomýtský cukrovar zanikl v roce 1931. Až na malou část budovy, která je součást hal u sila byl celý cukrovar zbořen. O tom, že tu stál cukrovar tak napovídá jen památně pojmenovaná ulice Cukrovarská. Do dnešních dnů však zůstal stát obytný dum cukrovaru č.p. 128, hostinec byl zbořen a pozemek je dnes součástí areálu Iveco Czech republic a.s. (Karosa).
[Dvořák Radovan, Vysoké Mýto - stručné dějiny města, 1974.]
[Dušek Radim, František Egerle a české cukrovarnictví, 2003.]

Vlečka v roce 1985.
Vlečka v roce 1985. Patrný závod panelárny, silo a další stavby.

ZZN - Po zrušení cukrovaru byla vlečka nevyužita. Na místě cukrovaru bylo vybudováno silo pro skladování krmiv. Z budovy cukrovaru zbyla jen část, která je dnes součástí celého komplexu hal a budov. V současnosti vlastní a provozuje silo OSEVA UNI, a.s. Choceň. Před ní provozovalo silo ZZN ve Vysokém Mýtě, a.s. Kvůli silu je vlečka často přezdívána "krmívárna".

Panelárna - V sedmdesátých letech začala využívat vlečku další společnost a to nově vybudovaný závod na výrobu panelů v licenci firmy Kosting s výrobní kapacitou 600 bytů ročně. S touto výstavbou souvisela i rekonstrukce celého kolejiště. Původní halu dnes využívá společnost Recycling. Před ní byl areál pár let opuštěn po posledním působení firmy Tema Hradec Králové - hutní materiály v 90. letech. Vlečka byla také nazývaná "panelárna".

Ostatní stavby v okolí vlečky - V roce 1923 byla poblíž vlečky vybudována jatka, které jsou v provozu dodnes. O deset let později v roce 1933 byla otevřena Tyršova plovárna, rozléhající se ještě dále za jatky.

V prosinci roku 2006 bylo vybudováno zatím nejnovější rozšíření vlečky a to právě k hale v níž sídlila nově firma Recycling - kovové odpady. Stavbu vlečky provedla společnost SGJW spol. s r.o.

Základní údaje o vlečce

délka: 0,71 km (navíc odbočka k Recyclingu 0,25 km a odbočka do Osevy 0,24 km)
provoz: 1882 - současnost
obsluha: pravidelná

Výhybka vlečky je od zhlaví vysokomýtské stanice vzdálena 0,72 km a od budovy nádraží pak 1,03 km.

Vlečkový areál "cukrovar"



Plán kolejiště


Plán vlečkového areálu cukrovar.
Současný stav kolejiště vlečkového areálu cukrovar.


Adresy firem působících na vlečce

OSEVA UNI Choceň, a.s. - filiálka SILO Vysoké Mýto, www.osevauni.cz
Pronto Gas, s.r.o., www.prontogas.cz
Recycling - kovové odpady, a.s., www.kovove-odpady.cz


Historické snímky


Fotografie z výstavby odbočky k Recyclingu


Fotografie odbočky do Osevy


Fotografie společného úseku



Aktuality



29.12.2007 - V prosinci byly ke zrušení přivezeny bývalé motorové vozy M 263.0014 (894 014-0) a M 263.0020 (894 020-7), které dříve sloužily pro prohlídky a opravy trakčního vedení. Ke konci však byly používány pouze jako montážní vozy bez pohonu. Vozy byly dodány pro bývalé ČSD z vagónky Görlitz z bývalé NDR v roce 1964 v počtu 27 kusů. Kromě dvou, které jsou zachovány pro muzejní účely, byly tyto jedny z posledních, které jako zrušené nepotkala fyzická likvidace.






Místní dráha Choceň - Vysoké Mýto - Litomyšl | ISSN 1803-6627 | Copyright © 2005 - 2015, www.chocen-litomysl.cz | kontakt